Pokyn GFŘ č.j. 119930/16/7100-10114-109736 z 31. 8. 2016
1. přijetí a vrácení zálohy
Pokud je přijatá záloha předmětem evidence tržeb (například je přijata v hotovosti), pak je i její vrácení evidováno (záporně). Pokud přijatá záloha předmětem evidence není (je přijata bezhotovostně), není předmětem daně ani její vrácení a to i tehdy, pokud je realizováno hotovostně.
2. stravovací služby a jejich vymezení pro 1. zaváděcí fázi
Základní vymezení stravovací služby spočívá v hodnocení „provozovny“ a „způsobu prodeje“.
1) „Provozovna pro účely stravovací služby“
Poskytování restauračních a stravovacích služeb je podmíněno existencí provozovny, kde jsou tyto služby poskytovány. Provozovnou je třeba chápat prostorově ohraničené místo, které má plně k dispozici konkrétní provozovatel pro účely výkonu své činnosti, buď to na základě vlastnických práv či povolení skutečného vlastníka (musí se jednat o veřejně nesdílený prostor). Není podstatné, zda se jedná o stavebně ohraničený prostor (typicky budova – nemovitost), ale je možné takto rozumět i prostor veřejného prostranství – pokud je vhodným způsobem ohraničen a tím pádem je v zásadě zamezeno využívání běžným kolemjdoucím – typicky předzahrádka. Rovněž se může jednat o jídelní vůz ve vlaku apod.
Současně v tomto prostoru jsou zajišťovány alespoň některé z následujících doplňkových služeb (stoly a židle, vytápění/klimatizace, toalety, šatna, mytí nádobí, úklid prostor…).
2) Možnost volby způsobu prodeje („jídlo sebou“)
Pokud provozovatel nabízí v rámci svého obchodního modelu možnost prodeje „s sebou“ nebo i pro přímou konzumaci v prostorách provozovny, a to na základě rozhodnutí zákazníka, je nutné tyto situace rozlišit. Pokud dochází na základě rozhodnutí zákazníka k jinému rozsahu poskytovaných doprovodných služeb (např. jiný vhodnější obal pro odnesení s sebou apod.) nejedná se o stravovací službu, ale o dodání zboží. Pokud charakter jídla (zvolený obchodní model) nevyžaduje pro odnesení s sebou nebo konzumace na místě zvláštní zacházení – jedná se vždy o dodání zboží (např. zmrzlina v kornoutu, popkorn v krabici, párek v rohlíku apod.).
Nesplní-li činnosti podmínku stravovacích služeb, podléhají tyto činnosti evidenci až od 1. 3. 2018, tj. od 3. fáze.
Nebude-li chtít poplatník evidenci tržeb dělit na jednotlivé fáze, lze evidovat od 1. 12. 2016 všechny tržby bez rozdílu toho, zda se jedná o stravovací službu nebo dodání zboží.
3. minoritní tržby v dřívější fázi proti „hlavním tržbám“
Pokud poplatník provozuje ve svých provozovnách kromě své hlavní činnosti i činnosti malého rozsahu tzv. minoritní činnosti a povinné evidování tržeb z těchto minoritních činností by podléhalo evidenci tržeb dříve, než evidování tržeb z hlavní činnosti, nebude Finanční správa evidování tržeb z takovýchto minoritních činností vymáhat až do okamžiku vzniku povinnosti evidovat tržby z činnosti hlavní.
Minoritní činnost bude posuzována dle těchto kritérií:
- minoritní činnost není provozována v samostatné provozovně,
- platby z minoritní činnosti tvoří maximálně 49 % z celkových plateb provozovny a současně nepřevyšují částku 175 000 Kč v dané provozovně, má-li poplatník v jedné provozovně minoritních činností více, potom se pro posouzení výše uvedených kritérií platby z minoritních činností sčítají.
Pro posouzení uvedených kritérií jsou vždy zohledňovány platby přijaté poplatníkem v rámci jedné provozovny, které zároveň splňují formální a materiální náležitosti evidované tržby ve smyslu ZoET, a to za předcházející kalendářní rok.
4. Vedlejší tržby veřejně prospěšných poplatníků
Vyloučeny jsou také tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků.
Metodický pokyn řeší „definici“ drobné vedlejší ekonomické činnosti – v roce, jež předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem (výnos) z této činnosti vyšší než 175000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5% z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.
5. Kódy ve vztahu k EET
– BKP – „Bezpečnostní kód poplatníka“ • je vytvořený poplatníkem, který prokazuje jednoznačnou vazbu mezi poplatníkem a účtenkou – 44 znaků. Je vždy součástí zasílaných údajů
– FIK -„Fiskální identifikační kód“ • je jednoznačný identifikátor vytvořený systémem finanční správy na základě obdržené datové zprávy poplatníka – prokazuje zaevidování tržby v systému EET- 39 znaků. FIK je součástí účtenky, která je vystavena v on-line režimu.
– PKP- „Podpisový kód poplatníka“ • je pomocným ochranným prvkem, který umožňuje kontrolu integrity a prokazuje odpovědnost povinného subjektu za vystavení tištěné účtenky – 344 znaků.
PKP bude na účtenku tištěn pouze v případě, kdy bude vydávána v off-line režimu.
Daňový řád a EET
I přes zavedení evidence tržeb stále existuje beze změny povinnost evidence na tržby v hotovosti a to na základě § 97 odst. 1 daňového řádu, stejně tak může správce daně ukládat i další záznamní povinnosti podle § 97 odst. 2 – 5 DŘ.