a) první začíná běžet okamžikem vyhlášení insolvenčního řízení (do 2 hodin po návrhu) – už od tohoto okamžiku je možné přihlašovat pohledávky, tuto lhůto však prakticky může využít jen, ten kdo podává insolvenční návrh;
b) druhá lhůta začíná běžet od nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku (tato lhůta je stanovena v rozpětí 30 dnů až 2 měsícú podle konkrétního rozhodnutí soudu),
c) třetí lhůta přichází v úvahu tehdy, pokud spojí soud s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o povolení oddlužení, – pak činí lhůta k přihlášení pohledávek 30 dnů.
Pro účely tvorby zákonné opravné položky podle § 8 ZoR není podstatné, kterou lhůtu si věřitel pro přihlášení pohledávek vybere.
Operace předcházející tvorbu zákonné opravné položky
Poté, co došlo k platnému přihlášení pohledávky insolvenčnímu soudu, je třeba ještě vyřešit:
a) přepočet pohledávky v cizí měně
b) dodržení správného a jediného období tvorby zákonné opravné položky.
Pohledávka v cizí měně musí být podle § 175 IZ přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení insolvenčního řízení, a stala-li se pohledávka splatnou dříve, podle kurzu vyhlášeného v den její splatnosti. Náklady a výnosy z takto vzniklých kursových rozdílů (podle § 175 IZ) jsou součástí základu daně odvozeného z účetního výsledku hospodaření.
Ačkoliv účetní předpisy následně tuto situaci neřeší, je zřejmé, že přihlášením cizoměnové pohledávky do insolvence došlo ke konverzi pohledávky z cizí měny na měnu českou a to nevratně. K takového pohledávce již dále nebudou p